Přeskočit na obsah

Rozmarné léto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o knize. O filmu pojednává článek Rozmarné léto (film).
Rozmarné léto
Obálka prvního vydání novely z roku 1926
Obálka prvního vydání novely z roku 1926
AutorVladislav Vančura
Původní názevRozmarné léto
IlustrátorJosef Čapek
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
EdiceŽivé knihy ; Sv. 6
VydavatelDružstevní práce – Praha
Datum vydání1926
Počet stran102
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozmarné léto je humoristická novela českého spisovatele Vladislava Vančury z roku 1926.

  • Antonín Důra, majitel říčních lázní
  • Roch, kanovník
  • Hugo, major ve výslužbě
  • Arnoštek, potulný kouzelník
  • Anna, pomocnice Arnoštka
  • Kateřina, manželka Antonína

Celá novela se odehrává v Krokových Varech na řece Orši během tří dnů chladného června.

Děj začíná v Antonínových lázních, kdy během rozpravy tří přátel (Antonína, kanovníka a majora) se objeví potulný kouzelník Arnoštek, který je s předvedením několika triků pozve na večerní představení. Kateřina, Antonínova manželka, je Arnoštkem hned očarována.

Na představení tři přátelé poznají Arnoštkovu krásnou pomocnici Annu. Po představení pozve Antonín Annu na schůzku na plovárnu; jsou však přistiženi Kateřinou. Ta se na protest nastěhuje Arnoštkovi do maringotky.

Druhý den se o Annu uchází kanovník, ale v nenadálé bitce s pijáky vracejícími se z hostince málem přijde o ucho, které mu Antonín sešije.

Třetí den se Arnoštek při představení pádem z lana zraní a Anna musí dokončit představení místo něj. Toho využije major a vyláká po představení Annu ven; přistihne je však Arnoštek a majora zmlátí holí.

Ráno tři přátelé a Kateřina pozorují z plovárny odjezd maringotky s Arnoštkem a Annou zase jinam. Jejich životy se vracejí k normálu.

Ilustrace Josefa Čapka z prvního vydání Rozmarného léta z roku 1926

Kniha je psaná v češtině ovlivněné barokní podobou tohoto jazyka. Je zde například použito mnoho přechodníků, které se v moderní češtině skoro nevyskytují, či je použito neobvyklého slovosledu; zvláštní je též, že v této knize je velmi mnoho přímé řeči; více než polovina textu.

Kniha obsahuje i krátká vyprávění, kterými autor účelně prokládá text. V kontextu s hlavní linií je pojí naučná povaha. Objevují se tedy po určitých prohřešcích hlavních postav.

„Tento způsob léta“, děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, „zdá se mi poněkud nešťastným.“

Filmová adaptace

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1967 natočil stejnojmenný film režisér Jiří Menzel.[1]

Rozhlasové adaptace

[editovat | editovat zdroj]
  1. ČSFD. Rozmarné léto (1967) [online]. POMO Media Group [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  2. VENCLOVÁ, Renata. Vladislav Vančura: Rozmarné léto. „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným...“. Literatura | Sobotní drama. ČRo Vltava [online]. Český rozhlas, 31. srpen 2024 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  3. VELÍŠEK, Martin. Vladislav Vančura: Rozmarné léto. Literatura. ČRo Vltava [online]. Český rozhlas, 24. červen 2011 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  4. Tvůrčí skupina Drama a literatura. Vladislav Vančura: Rozmarné léto. Literatura | Četba na pokračování. ČRo Dvojka [online]. Český rozhlas, 3. červenec 2020 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]